
Vytrvalá bylina, jejíž cibule se skládá z podlouhlých pacibulek – stroužků, krytých obalem z bílých šupin. Bylina je až 40 cm vysoká a má 15 cm dlouhé a 1 cm široké, sivozelené, žlábkovité listy. Jednoduchá lodyha je zakončena květenstvím ze špinavě bílých květů, před rozvitím uzavřených v blanitém toulci.

Česnek je domovem v Orientu. U nás se dnes hojně pěstuje jako zelenina na těžších hlubokých půdách ve stinných, teplých polohách, a to vysazováním česnekových stroužků. Cibule se sbírá v době vadnutí a bělení natě (v červenci a srpnu). Nesuší se, na poli se nechá pouze oschnout, zbaví se natě a uskladní se na chladném místě v syrovém stavu. Má charakteristicky pronikavý pach a charakteristickou ostrou chuť.
V čínské medicíně se česnek užívá už 3 000 let. Tato rostlina totiž obsahuje Alicin – silné přírodní antibiotikum, které lidskému tělu pomáhá bojovat s viry a bakteriemi.
Obsahuje až 0,3 % glykosidně vázané silice a sirnou sloučeninu aliin. Aliin se aliinázou štěpí v antibakteriálně účinný alicin. Bakteriostatické účinky česneku (např. při tbc) jsou vysvětlovány bohatým obsahem fytoncidů. Snižuje krevní tlak a uvolňuje křečovité stahy, především střevní. Snižuje hladinu
krevního cukru. Platí také jako specifikum proti symptomovému komplexu otravy nikotinem. Má silně dezinfekční účinek, hlavně na střevní baktérie, a zvyšuje vylučování žluče. Působí proti střevním parazitům. Při zevním použití způsobuje prokrvení kůže a může vyvolat dokonce i puchýře.

Užívá se pří vysokém krevním tlaku a arterioskleróze, při srdečních obtížích, střevních obtížích (nadýmání a průjmech, také s živočišným uhlím) a jako podpůrný prostředek proti různým infekčním onemocněním, např. chřipce.